Úvod 1.
Bůh, jejž shlédlo množství po mudrcích,
i po celých věcích, k nám bez přestání přichází,
od Jordánu máme to blíž k Rýnu,
přesto stejnou špínu smyjme pokáním, bratří drazí.
Jaké zaslíbení, všem lidem všech zemí,
lidem kajícím - zdarma nabízí jim bez rozdílu smír.

Evangelium 2.
Bůh, dík němuž, pro nějž chválou, zpěvy,
tichem studu Evy, se povstanuvše modleme,
uslyšíme list evangelistův, ústa, která v Kristu,
nám seslal Otec, tišme se.
Jednoduchou řečí, kněz chystá se svědčit,
tomu, kdo sám tu, v Božím majestátu, naslouchá s námi.

Obětní průvod 3.
Ještě než se stane mimořádné,
Bůh pokrm ovládne, vzdejme mu chválu, která mu patří,
buďme chvíli pastýři, co k jeslím nahlédli, přinesli
jsme ti chléb zdejší, náš pastýři.
Pastýř dobrý jsi ty, hladové nasytí
pást se na spáse, Ježíš udělá se stádce vládcem.

Přijímání 4.
Jak se děje nám nejvíc hodnotné,
tvora se Bůh dotkne, pro Mariina slova pokorná,
kdysi místo zlata v jeslích z dřeva, nyní kroužkem chleba
tajíš svou milost, abys byl nám,
ohromeným tebou, chromým hříchem,
znamením, že to my v skutku lichém
ztrácíme se s jednou ovcí ze sta,
jako stráž, jež jde spát, vzbuď nás v onen den, Duchu Pochodní.

4½.
Deus qui es dignum nomen suum,
caritas, immensum regnum habebis in saecula!
Agnus terrae cum coma nitore, miserere, ore,
duela mecum, da auxilia!
Christe vivus, quaerens, eram lassus,
tantus tuus labor non sit cassus.
Qui audiris, et es, adoraris,
ad dexteram Patris inter angelós Te laudabimus!

Závěr 5.
Bože, kdo jsi hoden svého jména,
ó Lásko nezměrná, Beránku, kterýs důvodem k dobru,
jediný jsi Svatý, cesta jistá, pokoj, v bouři přístav
lodi křesťanské, pastýř i ovce,
jas i zemí, i Synem i Otcem
oslněni jsme, Duch smrti bodce
tupí, láme všechny její ostny,
aby život ctnostný, by život ctnostný, moh obejmout Bůh.