Chodíme spolu... už nějakou chvíli... ven.
Chodíme spolu už nějakou chvíli ven.
Chodíme spolu už nějakou chvíli
venčit svoje skrytý síly,
svý cíle a touhy,
jak je den dlouhý jsme na kusu řeči,
tu se vzpěčím, řeknu:
"Na to jdem, jdem, jdem, jdem!"
A ty nato: "Ne, ne, ne, ne snad že bych,
neměla cuky, ale nejde to, ne,
nebuď hluchý, přemýšlej."

A tak se nad sebou zamyslim.
A tak se nad sebou zamyslim.
A je dost možný, že mě nenapadne nic.
A je dost možný, že mě nenapadne nic,
je to dost možný, ale nikdy ne jistý,
pokaždý zjistím něco novýho,
něco malýho napotom na zub či většího rázu.
Pokaždý zjistím, že ty jsi mý všechno
a já jsem tvý něco.

Chodíme spolu... už nějakou chvíli... ven.
Chodíme spolu už nějakou chvíli ven.
Chodíme spolu - zvláštní léta! -
střechou mýho a sklepem tvýho světabornýho parníku,
ty jsi vzdorná,
ovšem rozpažená na přídi.
Řeknu: "Ty, ty, ty! Titanik, Titanik, Titanik, Titanik!"
Ty na to: "Toto, to tonik chce,
tonik, tonik mi kup - a ať je sytý!
Můj DiCaprio, važ priority, přemýšlej."

A tak se nad sebou zamyslim.
A tak se nad sebou zamyslim.
A je dost možný, že mě nenapadne nic.
A je dost možný, že mě nenapadne nic,
je to dost možný, protože totožně jsem to zkoušel už dřív.

Chodíme spolu... už nějakou chvíli... ven.
Chodíme spolu už nějakou chvíli ven.
Já chodím a ty se jen hýbeš;
uč se tančit vytříbeně dirty dancing,
jako šílenec čekám na zvedačku,
ty ze sedačky řekneš: "Na to peč, peč, peč, peč!"
A já nato: "Huš, huš, huš, už jsi dost Bella,
nech mě teď tvůj být Edward upír;
a ne stupidní šlejška."

A tak se nad sebou zamyslim.
A tak se nad sebou zamyslim.
A je dost možný, že mě nenapadne nic.
A je dost možný, že mě nenapadne nic,
je to dost možný, ale nikdy ne jistý,
pokaždý zjistím něco novýho,
něco malýho napotom na zub či většího rázu.
Pokaždý zjistím škvíru, kde se nadechnout!
Pokaždý zjistím, že ty jsi mý všechno
a já jsem tvý něco.

Něco malýho,
něco starýho,
něco napotom na zub,
do jistý míry jistýho rázu,
Něco malýho, něco starýho,
něco napotom na zub
a je naprosto jistý, že
jsem blázen,
jsem svázán,
mám zamčená zápěstí,
vždycky, když bych měl pronést ti
auf Wiedersehen.
Chodíme spolu už nějakou chvíli ven.